V Atlantě, ve státě Georgia, bojují abolicionisté a environmentalisté již tři a půl roku za zastavení výstavby policejního militarizačního zařízení známého jako Cop City. Policisté, kteří se snaží toto hnutí potlačit, mají za sebou dekády společného výcviku s izraelskou policií a také sdílení smrtících metod zaměřených na potlačení povstání. Židovský kolektiv, který participoval v kampani Stop Cop City, v následujícím textu vysvětluje, proč je odhodlán být solidární s Palestinci a co bude třeba udělat, aby se útok izraelské armády na Gazu zastavil.

Židovští anarchisté z Fayer Collective, byli od samého začátku zapojeni do boje proti Cop City (tj. “Městu Poldů”) a mají také zkušenosti s přímou konfrontací fašistů napříč regionem.

Boj proti fašismu pro nás není o “spojenectví”, ale o osobním a přímém boji o naše životy. A toto poznání nám jako anarchistům i Židům vlilo oheň do srdce.

-Fayer Collective, Finding Our Own Fire

Nyní se snaží zastavit krveprolití v Gaze. Podle jejich vlastních slov,

Fayer je kolektiv umělců, revolucionářů, dělníků, studentů, zločinců a milovníků svobody, kteří bojují za zemi, dobrý život a úplné osvobození. Členové kolektivu se účastní Hnutí na Obranu Atlantského Lesa od jeho počátku, navštěvují náboženské obřady v lese, jako jsou šabatové večeře, shromáždění Sukot, purimové oslavy a další židovské svátky, a vytvářejí tak duchovní pouto mezi radikální židovskou komunitou v Atlantě a lesem Weelaunee, který se snaží bránit. V souvislosti s obnovenými sionistickými útoky na Gazu a palestinský lid, které jsou podporovány programem “Georgia International Law Enforcement Exchange Program” se sídlem v Atlantě, jsme se ocitli v jedinečné situaci, kdy jsme blízko vnitřního fungování této mašinérie a jejího lokálního násilí a zároveň daleko od jejího bezohledného tažení za genocidou. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli, že je pro nás nezbytné vyložit situaci z našeho pohledu a popsat, co znamená pro Atlantský les a osvobození Palestinců.

Na řádcích níže se Fayer Collective zabývá protesty, které vyzývají k příměří v Gaze, a tvrdí, že solidární hnutí se musí posunout od kladení požadavků k přímé akci a navrhuje metody možného postupu.

---

Klid zbraní v Gaze začíná zde

V týdnech následujících po izraelském vyhlášení války Palestině se lidé po celém světě účastnili protestů proti izraelským leteckým útokům v Gaze. Mnohé z největších protestů se konaly v Evropě a ve Spojených státech. Minulou sobotu vyšlo do ulic Londýna okolo 70 tisíc lidí požadujících ukončení izraelských náletů a konec dodávkám zbraní Izraeli. Protestující v Berlíně (kde jsou pro-Palestinské protesty nyní zakázány) se střetli s policií, která proti nim použila pepřové spreje, vodní děla a fyzickou sílu. Protesty na podporu Palestiny se konaly i ve většině velkých měst ve Spojených státech. 25 tisíc lidí se shromáždilo 21. října v Chicagu. Tři víkendy po sobě svolalo Hnutí palestinské mládeže v Atlantě demonstrace, při kterých vyšlo do ulic více než 1000 lidí, aby požadovali ukončení izraelské okupace a genocidního bombardování Gazy..

K datu 2. listopadu, Izraelská armáda zabila údajně 9193 Palestinců and zranila nejméně další 32 tisíc. Nejméně polovinu mrtvých tvoří civilní nebojující osoby, včetně nejméně 3760 palestinských dětí.

Podpora Palestinců ze strany řadových občanů je na historickém maximu, přestože se západní politici a váleční ziskuchtivci snaží proti nim použít jako zbraň židovskou identitu, zakázat a potlačit solidární protesty a opevnit se kolem “práva Izraele na obranu”. Aby se však genocida v Gaze zastavila, budou muset aktivisté ve Spojených státech přejít od proseb o příměří k jeho vynucení. To bude vyžadovat přechod od požadavků, které apelují na svědomí zvolených úředníků, k taktice, která vyvolá politickou krizi pro politiky a naruší schopnost korporací profitovat z útlaku a genocidy palestinského lidu.

Demonstrující v Durhamu v Severní Karolíně blokují dálnici 147 v dopravní špičce 2. listopadu 2023. Ve stejnou dobu demonstranti ve Filadelfii zablokovali nádraží na 30. Ulici

75 let války

V důsledku Nakby (tj. “katastrofy”) v roce 1948 bylo 78 % historické domoviny Palestinců prohlášeno za židovský stát. Přibližně 500 palestinských vesnic zažilo etnické čistky a zhruba 700 000 Palestinců se stalo uprchlíky. To je zásadní kontext pro pochopení následných událostí, jako byla Šestidenní válka v roce 1967 a Jomkippurská/Ramadánová válka v roce 1973, kdy se koalice arabských států pokusila získat zpět území ztracené v Šestidenní válce.

7.října 2023, v den padesátiletého výročí začátku Jomkippurské/Ramadánové války, pronikli ozbrojenci Hamásu a dalších palestinských skupin po souši, po moři i vzduchem k hranicím Gazy a podnikli překvapivou ofenzívu.¹ Následkem těchto útoků zahynulo nejméně 1405 Izraelců a 5431 jich bylo zraněno, včetně neznámého počtu dětí². Hamás oblehl několik osad na území kolem Gazy a do zajetí vzal 242 rukojmích. Izraelská vláda oblast evakuovala aby od Hámasu převzala kontrolu zpět. Poté podnikla další, rozsáhlejší evakuaci za účelem vytvoření nárazníkové zóny pro přípravu vojenské operace, jejíž děj se právě odehrává.

Do této chvíle Hamás propustil 4 rukojmí. Také oznámil, že je připraven propustit i ostatní rukojmí výměnou za všechny Palestinské vězně v Izraelských vězěních, ačkoliv také sdělil, že před několika dny bylo “na padesát” rukojmích zabito při Izraelských náletech.

Před 7. říjnem bylo v Izraelských věznicích 5200 Palestinských politických vězňů, tedy asi 25x více, než je počet rukojmích Hamásu. Některé odhady tvrdí, že počet Palestinských vězňů se po 7. říjnu zdvojnásobil.

Izraelské nálety na Gazu byly zaměřeny na civilní infrastrukturu včetně škol, humanitárních organizací, mešit a civilních obytných domů. O tom, čí raketa zasáhla nemocnici Al-Ahli, se vedou značné spory - tato tragédie tak ukazuje, jak obtížné je získat informace o utrpení, které se odehrává v Palestině, a jak snadno izraelští představitelé ospravedlní jakékoli zvěrstvo: krátce po zničení nemocnice, sdílel poradce premiéra Benjamina Netanyahua tvrzení, že Izrael bombardoval nemocnici, protože se zde ukrývali militantni Hamásu. Svůj příspěvek poté rychle smazal.

Izraelské obranné síly (IDF) dlouhodobě používají vojenské strategie útočící na civilisty a civilní infrastrukturu. V roce 2008 popsal důstojník Israelskcýh obraných sil Gabi Siboni strategii nepřiměřené síly v Druhé Libanonské válce z roku 2006, jako politiku vytvoření “síly, která je nepřiměřená nepřátelským akcím a hrozbám, které představují” a která “má za cíl způsobit škody a vykonat trest v rozsahu, který si vyžádá dlouhé a nákladné rekonstrukční procesy.” Součástí Doktríny Dahíja asymetrického válčení, je použití strategie nepřiměřené síly zaměřené převážně na civilní infrastrukturu, nikoli na nepřátelské bojovníky, a snaha odradit od budoucích útoků tím, že zapojí hospodářství a civilní obyvatelstvo do zdlouhavých a nákladných procesů obnovy.

Tuto strategii “spálené země” lze vidět na izraelských leteckých úderech v Gaze. Zdá se, že tyto útoky na civilní infrastrukturu představují záměrnou strategii, při níž se civilisté a zdroje, na nichž jsou závislí, stávají hlavními cíli války. To naznačuje, že strategie nepřiměřené síly, kterou Izrael vyvinul v Libanonu, se podílí na ničivých ztrátách na životech a životodárné infrastruktuře v Palestině.

Na fotografii Palestinské Akce je zachycen protestující, který obsadil střechu společnosti Howmet Fastening Systems v Leicesteru ve Spojeném království. Howmet vyrábí komponenty pro izraelské letouny F-35

“Zastavení palby - hned!”

Protesty za osvobození Palestiny se konaly ve většině velkých měst ve Spojených státech a často se jich účastnily tisíce lidí. Mnohé z těchto protestů spojují boj za osvobození Palestiny s bojem proti kolonialismu Spojených států. Protestující poukazovali na skutečnost, že vláda Spojených států je největším dárcem izraelské armády a většina zbraní používaných k zabíjení Palestinců je vyráběna společnostmi se sídlem ve Spojených státech.

V Atlantě protestující poukazovali na GILEE (Georgia International Law Enforcement Exchange) jako na lokální pojítko mezi izraelským útlakem Palestinců a policejním násilím a represemi, kterým čelí obyvatelé Atlanty. GILEE, která sídlí na Georgijské státní univerzitě, zprostředkovává mezinárodní výměnu policejních a represivních taktik mezi policisty z Georgie a izraelskými policejními silami. Pět velitelů atlantského policejního sboru mělo navštívit Izrael v rámci programu GILEE ve dnech od 13. do 21. října.

Aktivisté v Atlantě jsou si dobře vědomi globální sítě represí, která spojuje hnutí Stop Cop City a Defend the Atlanta Forest s hnutím za osvobození Palestiny. Mnozí poznamenali, že izraelské síly budou v Cop City cvičit, pokud bude postaveno. Dne 12. října 300 studentů Georgijské státní univerzity odešlo z vyučování na protest proti GILEE, protože ji chápou jako součást systému “smrtících výměnných programů”. Dne 25. října odešlo z vyučování více než 100 studentů Univerzity Emory požadujících, aby se vedení školy personálně odstřihlo od Cop City, Atlantského výboru pro pokrok a programu GILEE.

Vazby mezi atlantským policejním sborem, Cop City a izraelskými vojenskými silami se v Atlantě staly předmětem veřejné kritiky díky hnutí Stop Cop City a Defend the Atlanta Forest. GILEE je však jen jedním z desítek takových smrtících výměnných programů ve Spojených státech. Například osm let předtím, než minneapoliská policie zavraždila George Floyda, absolvovali policisté minneapoliského policejního sboru výcvik od izraelských policejních sil na konferenci v Chicagu.

Proti bombardování a invazi do Gazy se mobilizovali také Židé žijící ve Spojených státech, kteří naléhali na Bidena, aby apeloval na příměří. Naprostá většina těchto protestujících odmítá sionismus (hnutí zrozené na konci 19. století, jehož cílem je vytvořit židovský stát na území historické Palestiny a podporovat tento stát za jakoukoliv cenu) jako součást židovské identity. Mnozí antisionističtí Židé se naopak hlásí k diasporickému étosu, který židovský národ ztělesňuje již po tisíciletí.

Jednou z největších organizací ve Spojených státech, která vyzývá k osvobození Palestiny, je Jewish Voice for Peace (JVP), skupina solidarity s Palestinou založená v roce 1996. Jewish Voice for Peace vyvolal v roce 2019 kontroverzi, když se organizace oficiálně přihlásila k antisionistickému postoji. Dne 18. října 2023 uspořádal Jewish Voice for Peace ve Washingtonu největší známý protest vedený Židy na podporu solidarity s Palestinci. Podle JVP se na shromáždění “Židé proti genocidě” sjelo do parku National Mall ve Washingtonu 10 000 lidí z celé země. Téměř 500 Židů - včetně 25 rabínů - vstoupilo do budovy Canon v Kapitolu v tričkách s nápisem “Ne naším jménem” napsaným tučným písmem. Ti drželi více než tři hodiny stávku vsedě, dokud nebyli zatčeni a vyvedeni v poutech.

Jewish Voice for Peace není jedinou židovskou organizací, která vznikla v reakci na desítky let trvající násilí vůči palestinskému lidu. V roce 2014 zahájila izraelská armáda “operaci Ochranné ostří”, vojenskou ofenzívu v Gaze, při níž zahynulo více než 2200 Palestinců, z nichž více než 65 % tvořili civilisté. V reakci na tyto útoky založila malá skupina židovské mládeže, která se postavila proti podpoře amerických židovských institucí invazi do Gazy, IfNotNow, židovskou mládežnickou organizaci se sídlem ve Spojených státech. Den před demonstrací JVP v Kapitolu 18. října zablokovali členové IfNotNow všech třináct vchodů do Bílého domu, zatímco zaměstnanci byli uvnitř, a venku se zapojili do menších potyček s policií tajné služby.

Ačkoli počet Židů, kteří se v uplynulých čtyřech týdnech mobilizovali po celých Spojených státech, je úctyhodný, ani jimi předložené požadavky, ani devastující počet mrtvých civilistů v Palestině neovlivnily rozhodnutí volených představitelů.

Budova zbrojovky Elbit System v Cambridge posprejovaná červenou barvou 16. října 2023 na znamení solidarity s trpícími v Palestině.

Jak docílit příměřím

Nedávné demonstrace proti genocidě v Palestině ukazují na celonárodní podporu osvobození Palestiny mezi Židy i nežidy. Pokud tyto demonstrace nedokázaly ukončit útoky na Palestince, je to proto, že mají apelovat na svědomí politiků, jejichž podpora Izraele není založena na morálním pohledu, ale na ekonomických kalkulacích. Jinde začaly skupiny bojující za osvobození Palestinců vytvářet ekonomickou krizi pro obchodníky se smrtí tím, že se zaměřily na korporace, které z bombardování a invaze do Gazy profitují.

Ve Spojeném království i ve Spojených státech působí skupina nazvaná Palestine Action, která se zaměřila na Elbit Systems - společnost vyrábějící zbraně. Tato zbrojovka dodává 85 % izraelské flotily dronů. Dne 12. října aktivisté v Cambridgi ve státě Massachusetts potřísnili červenou barvou průčelí kanceláře společnosti Elbit a poté se spoutali řetězi a zámky, aby zablokovali vchod. Dále Palestine Action pořádala 24. října ve Spojených státech webinář Zoom, na kterém vysvětlila svou strategii, cíle a taktiku. Téhož dne brzy ráno se aktivisté zaměřili na společnost Intercontinental Real Estate, která vlastní kancelářskou budovu pronajatou společnosti Elbit v Cambridge. Podle jedné ze zpráv “strhli ze zdi skříňku interkomu společnosti Intercontinental, pokryli přední stěnu kanceláře Intercontinental Real Estate v Brightonu červenou barvou a velkými černými písmeny nastříkali nápis ‘Vystěhovat Elbit’”.

Podle serveru Globes klesly ceny akcií společnosti Elbit od 7. října o téměř 10 %, zatímco ostatní výrobci zbraní zaznamenali ve stejném období nárůst o 5-17 %.

Začátkem letošního roku donutila organizace Palestine Action továrnu dceřiné společnosti Elbit UAV Defence Systems trvale uzavřít poté, co ji aktivisté obléhali 60 dní v kuse. Skupina také donutila Elbit prodat svou dceřinou společnost Ferranti se sídlem v Oldhamu v lednu 2022 po 18 měsících vytrvalých přímých akcí v továrně. O šest měsíců později společnost trvale uzavřela své londýnské ústředí následkem patnácté přímé akce na místě.

Kromě útoků na společnost Elbit Systems a její dceřiné společnosti provedla Palestine Action také strategii terciárních útoků, kdy organizovala akce v kancelářích a skladech společností, které mají ekonomické vazby na Elbit. Terciární cílení vyvíjí tlak na hlavní dodavatele projektu tím, že tlačí na podniky, které mají na projektu menší podíl, aby s nimi přerušily vazby. Terciární cílení využívala také kampaň Stop Huntingdon Animal Cruelty (SHAC) z počátku roku 2000 a kampaň Stop Reeves Young hnutí Stop Cop City.

Hnutí ve Spojených státech již dlouho používají taktiky, jako jsou blokády, demonstrace před domy šéfů zbrojovek i v kancelářích, stávky vsedě, vandalismus a sabotáže, aby zasáhla proti válkám v zahraničí. Cílené akce z uplynulého měsíce proti zbrojařům, jako je Elbit Systems a jeho dceřiné společnosti, ukazují, že lidové protikoloniální naladění lze přetavit v účinnou akci tím, že se zasáhne ekonomické jádro procesů, které umožňují válku, a nikoli svědomí zvolených úředníků. Tisíce kilometrů od genocidy v Palestině se obyčejní lidé ve Spojených státech mohou cítit bezmocní, aby ukončili ničivé útoky Izraele. Ve skutečnosti však mají aktivisté žijící v koloniálním jádru moc přímo narušit fungování institucí a válečných příživníků, kteří z genocidy v Gaze těží.

Mapa potenciálních cílů protestů od Palestine Action US. “Pokud žijete na východ od Mississippi, žijete do tří hodin od kanceláře nebo továrny společnosti Elbit Systems, největšího izraelského dodavatele zbraní, který je cílem naší mezinárodní kampaně přímé akce.”

---

Doslov vydavatele: Využití a meze terciárního cílení

V hodnocení kampaně SHAC, které jsme připravili s účastníky tohoto hnutí po vlně represí, po níž si mnoho hlavních organizátorů ve Spojených státech i ve Velké Británii odpykávalo tresty odnětí svobody, tvrdíme, že strategie terciárního cílení mají větší šanci na úspěch proti menším cílům, než je Huntingdon Life Sciences, společnost zabývající se testováním na zvířatech, kterou kampaň SHAC chtěla vyřadit z provozu. Před kampaní SHAC se dřívějšímu hnutí, které používalo stejnou strategii, podařilo úspěšně zavřít jeden obchod s kožešinami, ale při pokusu zavřít společnost Huntingdon Life Sciences, která byla v té době největší evropskou korporací zabývající se testováním na zvířatech, si aktivisté vybrali příliš vysoký cíl. Pokaždé, když se kampaň přiblížila k uzavření HLS, zasáhly vládní agentury, aby společnost zachránily.

Náš závěr byl, že

by bylo pravděpodobně moudré, aby si ti další, kteří budou s tímto modelem experimentovat, stanovili spíše menší cíle než ještě ambicióznější, i z toho důvodu, že samotná kampaň SHAC zatím nebyla úspěšná. Možná nás čeká nějaká neprobádaná střední cesta mezi zavíráním jednotlivých obchodů s kožešinami a pokusem o zrušení největší evropské korporace zabývající se testováním na zvířatech.

Navzdory tomu se většina následných snah o využití modelu SHAC zaměřila na větší protivníky, včetně nadnárodních kapitalistických infrastrukturních projektů a korporací spolupracujících s městskou správou Atlanty na výstavbě Cop City. Pokud je v sázce státní infrastruktura, vládní agentury téměř vždy zasáhnou, aby ochránily korporace a další instituce před důsledky terciárního cílení. Aby bylo hnutí schopno odříznout od všech zdrojů hlavní hráče vojensko-průmyslového komplexu, muselo by být skutečně silné.

To však nemusí být nutně argumentem proti terciárnímu cílení. Je to spíše připomínka, abychom si nastavili realistická očekávání a formulovali dosažitelné cíle. I když není možné postupně vyřadit z provozu všechny světové zbrojní společnosti (přinejmenším ne bez společenských změn v ještě větším měřítku), poskytnutí horizontu pro konfrontačnější akce by mohlo nabídnout další páky na politiky a další rozhodující činitele, kteří v současnosti poskytují izraelské armádě bianko šek k provádění etnických čistek. Rozšíření škály strategií, kterých se mohou aktivisté účastnit, a počtu cílů, které mohou určit, by mohlo otevřít nová operační pole - noví účastníci by tak získali lokální místa zásahu, zvýšila by se intenzita probíhajících protestů a zvýšil by se tlak na ty, kteří mají v rukou moc, aby zastavili přívaly zbraní a krve.

Židovští demonstranti vyjadřují solidaritu s Palestinci uzavřením dálnice 147 v Durhamu v Severní Karolíně v dopravní špičce 2. listopadu 2023. V Durhamu i jinde ve Spojených státech vytvořily blokády dálnic prováděné hnutím Black lives matter, které vtrhlo na národní scénu s povstáním ve Fergusonu v roce 2014, precedens pro metody, které nyní využívají další hnutí.”